Vzpomínkový akt v Oldřichovicích

Slavnostním odhalením pamětní desky folkloristovi Janu Tacinovi a básníkovi Henryku Jasiczkovi a připomínkou stoletého výročí vzniku samostatného československého státu byla ve čtvrtek 25. října 2018 završena revitalizace parčíku naproti české škole v Oldřichovicích.Revitalizaci parčíku v Oldřichovicích zakončil vzpomínkový akt

Parčík, v němž roste i pamětní lípa vysazená v roce 1968 u příležitosti 50 let české státnosti, získal v posledních měsících mnohem důstojnější podobu. Kromě upravené zeleně a nového památníku přibyl v této lokalitě rovněž nový autobusový záliv se zastávkou, chodník a nasvětlený přechod pro chodce, který zvýší bezpečnost dětí navštěvujících přilehlou základní školu.

Pamětní desku dvěma významným osobnostem kulturního života v našem regionu slavnostně odhalili společně primátorka Třince Věra Palkovská, zástupci místního PZKO, osadního výboru Oldřichovice a další hosté. Na vzpomínkovém aktu nechyběli ani potomci a rodinní příslušníci Henryka Jasiczka a Jana Taciny. Syn Henryka Jasiczka vážil dalekou cestu až z Austrálie.

„Prostřednictvím pamětní desky jsme vzdali hold pánům Jasiczkovi a Tacinovi. Největší síla našeho národnostně smíšeného regionu tkví v kořenech, tradicích a lokálním patriotismu. A každého, kdo se zapíše svým dílem a působením do dějin našeho regionu, je třeba si vážit. Oldřichovice jsou významnou součástí Třince a jsme pyšní na to, že jsme mohli dnes odhalit pamětní desku těmto dvěma významným osobnostem kulturního života spojeným s Oldřichovicemi. Výstavba chodníků a vodovodů je běh na dlouhou trať. Chceme postupně zvelebovat jednotlivé části města. Úprava parčíku, odhalení pamětní desky a podpora kulturního a společenského života je další krok ve zvelebování příměstských částí. Třešničkou na dortu je vybudování přechodu pro chodce a autobusového zálivu, což výrazně přispěje k bezpečnosti, zejména dětí blízké školy“ uvedla primátorka Třince Věra Palkovská.

„Otec byl velmi úzce spjat s Oldřichovicemi a velice rád sem jezdíval až do konce svého života. Jsme potěšeni, že jsme se společně s bratrem mohli zúčastnit tohoto slavnostního okamžiku a je nám ctí, že právě v Oldřichovicích byla otci odhalena pamětní deska,“ dodala dcera Henryka Jasiczka Danuta Palowská.

Krátké ohlédnutí za Janem Tacinou a Henrykem Jasiczkem:

Jan Tacina (*25.10.1909 v Oldřichovicích, †16.12.1990) byl významným etnografem, folkloristou a muzikologem. Sebrané dílo Jana Taciny je dodnes inspirací pro regionální folklorní soubory. Díky jeho celoživotní práci se mu podařilo uchovat několik tisíc textů písní, básní a tanců z oblasti Slezska a tím je zachránit před zapomněním. Svým dílem tak přispěl k zachování místní kultury a tradic. Patřil mezi protifašistické bojovníky, byl vězněn v koncentračních táborech a i v tomto prostředí se mu podařilo zachránit okolo 550 básní a písní, které dokládají tehdejší útrapy a hrůzy. Byl jedním z největších znalců písní a tanců z různých regionů Slezska, publikoval knihy a odborně zaměřené články a spolupracoval s folklorními uměleckými soubory na jejich repertoáru.

Polský básník, spisovatel a redaktor působící na Těšínsku Henryk Jasiczek (*2.3.1919, † 8.12.1976) prožil své dětství a mládí u příbuzných v Oldřichovicích. Oldřichovice považoval po celý život za svůj domov a často sem přijížděl. Vzpomínka na Oldřichovice a okolí se odráží v jeho básních či drobných literárních útvarech. Publikoval v polštině, slezském nářečí i češtině. Svým smířlivým národnostním postojem patřil mezi osobnosti, které se výrazným způsobem zasloužily o budování dobrých vztahů mezi Čechy a Poláky žijícími na Těšínsku.

Po válce působil až do roku 1957 jako šéfredaktor novin „Głos Ludu“. Od roku 1958 byl redaktorem Krajského vydavatelství v Ostravě a zakladatelem polského časopisu pro děti „Jutrzenka“. V roce 1959 ukončil studia polonistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Spisovatel publikoval v polských časopisech pro děti v Československu a kulturně – literárním časopisu „Zwrot“. Jasiczek byl také zakládajícím aktivním členem Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), ve kterém od roku 1945 do roku 1968 vedl literárně-uměleckou sekci. Byl členem Svazu československých novinářů, Svazu slezských spisovatelů (Związku pisarzy śląskich) a Svazu československých spisovatelů. Za svou kulturně-společenskou činnost byl mnohokrát oceněn a vyznamenán (také Svazem československých spisovatelů). Během Pražského jara podporoval reformní křídlo komunistické strany. Politický postoj a veřejné projevy Henryka Jasiczka po okupaci v roce 1968 vedly k jeho odvolání z veřejného života. V Československu i Polsku byly Jasiczkovy básně v letech 1969 – 1989 zakázány.

zdroj: trinecko.cz